Depkařim u Crystal Castles, léčí mě.
Ale zrovna nesnášim celej svět. Ano: je to pubertální.
I don't care.
A tak sedim v pokoji, u otevřenýho okna, kouřim, piju svojí noční dávku kafe a mluvim do prázdna. Jsem ráda, že jsem to všechno řekla, dostala to ze sebe ven a tak. Ale neni mi líp.
Jsem velkej lhář. A kdo lže, ten krade. Přišla jsem na to teď. Každou tou lží kradu sama sobě kus duše. Jsem pokrytec. Ale to je dnes každý. Není to výmluva. (vážně?) Originalita je dneska už jen legendou dávnejch časů. Už se neprojevuje. A když jo, byla bych radši, kdyby ne. V pravým slova smyslu se originalita dokáže projevit třeba v první skupině novýho žánru. Ale i dneska je všechno srovnávaný s tim, co už tu bylo. S tim děte do prdele.
A tak se nesnažím být originální, protože to stejně nemá pražádnou cenu.
Snažím se být prostě jen sama sebou!
(A to je zase odporný klišé.)
A tak sama sobě lžu. A lžu hlavně lidem okolo, protože si myslím, že když tomu uvěří oni, dokážu svým lžím uvěřit i já. Ale zas tak dobrej lhář ještě nejsem. Asi bych se za to měla stydět. Ale nestydím. Protože vím, že to neni tak úplně pravda.
Pravdou je, že lžu jenom, když mám důvod nebo záminku, která je pro mě vyhovující, dostačující nebo cokoliv jinýho. Prostě důvěryhodnou výmluvu sama pro sebe.
Mam prostě ráda psaí stroje, kafe a Crystal Castles.
(Jako dneska všichni.)
Vyhejbám se svejm vlastním hádkám nebo sporům, ale dostávám se do situací, kdy musim poslouchat hádky druhejch. I když ne přímo, vždycky po vás chtěj, abyste uznali jejich pravdu. Prostě se musíte přiklonit na jednu stranu. To nesnášim nejvíc. A tak odcházim. A když se hádám já, přestože jsem přikloněna na stranu svojí, raději odejdu stejně. Začíná mě to srát a věřím, že to je jedna z mnoha malých změn v mé osobnosti. Těch malých změn je hromada a společně tvořej úplně něco jinýho, než co jsem byla. Možná je to vývoj, co já vim.
Je mi fuk, co to je.
Nechci to.
Chci zpátky mě.
Chci zpátky křížek.
A napravit bolest, kterou jsem způsobila. Ostatním i sobě.
Teda tu, co byla zbytečná.
Žádné komentáře:
Okomentovat