Jsem znuděná světem a unavená sračkama co se dějou kolem. Taky mam pořád pocit, že mě v životě už prostě nic nečeká, přestože se víceméně každej další den něco děje. Někdo to nazývá "obdobím vzdoru," jiný to sváděj na počasí. A mě je to u prdele. Prej je to normální. Ale i to je mi u prdele. Každopádně, je to jenom období. A i z tohohle už sem unavená. Jenom samý období sem, počasí tam, to přejde, bude líp. Jo já vim. No a co? Bude mi fajn, jenom kolem tohohle se motaj moje myšlenky.
V první řadě, vzpomněla jsem si na Adama, díky tomu že na škole furt po chodbách a při kuřáckejch ilegálních pauzách potkávám onoho dredaře co mi přijde povědomej. Odtušuju, že je na intru, odtušuju, že je z Krumlova. Taky si myslim že je dost podobnej Erniemu, takže odtušuju že je to jeho mladší brácha. Timhle tokem myšlenek se dostávam k tomu, že Ernie zastává roli "novýho dredatýho barmana" v Trevlu. Tam byl předtim Adam. A tramtadadá, zbytek dne v hajzlu. A tak prostě jenom vzpomínám, taky kreslim a zapíchávam si tužky do zad. A tyhle stavy už mě prostě nudí. A taky koukam na House.
tyvole, to je největší shit, nevědět. ta otrávenost. ze všeho a všech.
OdpovědětVymazatjdu vám nablejt do ksichtu, zlatíčka.
"to přejde,"
čekám na něco převratnýho.
sere mě, že nepíšeš, Ziky.
OdpovědětVymazatcož mi připomíná, že bych Ti fakt měl odepsat.