někdy chci Paříž

Někdy chci.

Paříž.

Vždycky chci Francii, ale Paříž jenom někdy.

Naši hledaj vhodnou dovolenou. Ukecávam to na Paříž.

Asi bych byla nadšená, i když rodinný akce mi lezou krkem.

Ale tohle je jiný, chápeš. Víš jak. No, a tak. Celkově.

Strašně moc chci všem poslat dopis z Francie!

A chci tam jet na stopa, na vlastní pěst.

S ničim po kapsách a cilindrem na hlavě.

A s Lolou!

A chci si koupit francouzský cíga a sirky.

Zakouřit si pod noční Eiffelovkou a líbat se tam.

Běžet přes Louvre a procházet se po Montmartru.

Prostě existovat. Žít a vědět o tom. Jen tak.

Třeba bych pak mohla bejt šťastná.

Co já vim. Za zkoušku to stojí.